Milenka

3. dubna 2016 v 19:21 | trideci |  Historky
Byla jsem milenkou ženáče. A přísahala jsem, že zůstanu na této straně barikády co nejdéle.
Jako dítě rozvedených manželů, samozřejmě kvůli nevěře, bych měla podváděním a lhaním naprosto opovrhovat a odsuzovat ho. Jenomže člověk míní...

Bylo to v létě, někdy na přelomu července a srpna. Jely jsme s holkama na víkend k jezeru, pronajaly si chatku a plánovaly si to parádně užít. Už když jsme přijížděly, o pár chatek dál jsem zaregistrovala zaparkovaný pěkný káry a partičku chlápků, kteří si víkend bez manželek očividně užívali. Samozřejmě netrvalo dlouho a stova jsme se vybalily, měly jsme je na verandě. "Holky, pojďte na drink, co pijete, my máme všechno, gril, DJe, panáky, pivko..".
Dělaly jsme hérečky co to šlo, co bychom si taky s těma čtyřicátníkama měly vykládat. Jenomže byli nadržený jak jeleni v říji, takže jsme se jich po zbytek víkendu nezbavily. Nicol jednoho z těch "samců" zvládla skolit už první večer, mimochodem měl se za pár dní ženit a ten jejich výlet byl zároveň něco jako rozlučka se svobodou. No rozloučil se se vší parádou. Druhej večer už mu do toho jeho karávnku se záclonkou lezla jiná chuděrka.

Na Verunu se nalepil asi nejstarší z nich, takovej pupkáč, ale neškodnej. No a na mě zbyl samozřejmě největší paroháč z celýho stáda, s největší károu a nejmenším kašpárkem. Čím víc jsem ho ignorovala, tim víc se mohl zbláznit. Líbilo se mu, jak jsem drzá a že z něj nemám absolutně respekt. Ani v nejmeším se netajil manželkou, ještě se vychloubal fotkama dcer. No pěkný děti teda neuměl. Ale do toho mi nic neni, říkala jsem si. V neděli se jich zbavíme a bude klid. Pravda byla samozřejmě trošku jinde. V sobotu ráno jsem si vyžádala snídani do postele, trošku jsem čuměla, když za chvíli vážně přišel s talířkem grill made vajíček a čajem. No co, ať se snaží, když už nic jinýho. Samozřejmě nemůžu potkat mladýho, perspektivního, bezdětnýho, právníka/doktora..To bych musela někam na riviéru a ne do kempu.

Páteční párty se na mě trošku podepsala a v sobotu večer mi kompletně odešly hlasivky. Nicol naháněla nejakýho Hradeckýho nabíječe z předchozího večera, btw ani jednou nespala v chatce, přístě můžeme vzít o postel míň. A Veruna potkala nějakýho týpka se sombrérem a strašně se zamilovala. Už se chtěla vdávat a chudák její Janek doma čekal s bytem, autem, iphonem... Takže jsem vlastně uvítala, že jsem se mohla zaparkovat k dědkům do party stanu. Dala jsem si pár jägrů na vykurýrování a chtěla jsem jít spát. Jenomže ženáč to stále nechtěl vzdát, poslední noc se chýlila k rozbřesku a on si stále neužil to svoje. Vyfasovala jsem ho do postele, jelikož nenosil spodní prádlo, což se mi následně potvrdilo, tak jsem měla co dělat, abych se mohla v klidu vyspat. Nebudu to prodlužovat, byla jsem hrdinka, nic nebylo, někdy kolem šestý přitáhla vylitá Koháková, upadla do komatu a ráno klasicky nic nevěděla.
Do 11:00 jsme se museli všichni vypakovat, takže sbohem a šáteček.

V pondělí přesně v 17:01 smska. Akorát jsem se balila v práci, ani jsem nemusela otvírat telefon, abych věděla kdo píše. Jelen stále neshodil paroží. Byla jsem sama, nikdo perspektivní v dohledu, manželku má daleko, tak z toho alespoň něco vytřískám. Když má na bavoráka a na to, začínat si s dvacítkama, špatně se mít nebude.

Potkali jsme se v restauraci asi za dva dny, byl ze mě snad ještě víc v háji než o víkendu. Což mi samozřejmě řekl a vzápětí napsal, asi pět minut po tom, co jsme se rozloučili.
"Holka, co teď", říkám si. Nicol s Kohákovou z toho nijak nadšený nebyly, ale ani jedna nemá nárok vynášet soudy. Nicol, která stihla za víkend obrazit dvě cizí chatky a Veruna, která má doma skoromažela a pak se plazí po každým sombréru, který potká.

Takže jsem si prostě začala s ženáčem, smsky, volání, randíčka, kávičky, obídky. Sem tam nějaká ta lascivější mmska. Nevyhnutelné se blížilo, tohle dlouho neuhraju. Co vám budu vykládat, nestálo (mu) to za nic. Asi byl celej nervózní, že se konečně dočkal. Pak jsme jeli na oběd a když mě vezl domu, vytáhnul z kaslíku v autě iphona. "Tak když chceš do toho elektra, tak koupíme ještě nějakej pěknej obal, ne?", říkám mu. Myslím, že za těch pár minut slušná satisfakce.

Na konci září jsme měli jet na dovolenou "bez manželek". Skolenej samec už měl po svatbě a byl zrovna někde na líbánkách, och, jaká romantika, takže jen část party. Nicol byla tím pádem ze hry a Koháková by jednak nedostala dovolenou, když měla dva měsíce prázdniny a jednak na pupkáče nebyla zvědavá. A jak jsem říkala, zrovna nadšením z ženáče neskákala.
Problém se vyřešil sám, žádná dovolená se nekonala, nový plavky jsem si vzala na koupák a chlapec už se neozval. Asi za 14 dní něco ještě zkusil, ale budoucnost žádná. Léto bylo pryč a já se potřebovala věnovat práci a hlavně práci na hledání někoho perspektivnějšho.
Ještě jsme se viděli jednou, asi o rok později. To už jsem nebyla ani jeho, ani zrzečka, nýbrž blond a v myšlenkách někde jinde. Pak proběhlo posledních pár sms, ale tím to vlastně haslo.

Proč jsem si na něj teď vzpomněla. Minulost nepohřbíš, je to tak a vždycky bude. Na podzim jsme byli s mým mužem na výletě na jižní moravě. Procházíme se po zámecké zahradě, čerpáme sílu na další večerní koštovačku, okolo courají ostatní výletníci. Naproti nám jde pár, pekně oháknutí alá máme největší barák z vesnice, oba civí do mobilu, ženská tlačí značkový kočárek a vedle nich pobíhá asi sedmiletá holčička. Samozřejmě to nebyl nikdo jiný, než ženáč s manželkou a rodinkou. Že by se konečně dočkal kluka, z prvního maželství dcera, s blondýnou druhá. Je dobrá, přištřihla mu křídla, říkala jsem si. A my se rychle pakujeme, tohle by nebylo radostné setkání po letech.

A děti, jaké je poučení na závěr? Vlastně žádné, nikomu jsme neublížili, i když si myslím, že stejně něco tušila, manželky mají na tohle šestý smysl. Já jsem si vyplnila mezičas a čtyřicátník si dokázal, že pořád dokáže sbalit mladou kost. Jestli mi to karma vrátí? Who knows, ale spíš bych řekla, že už jsem si svojí dávku podvádění a lží vybrala v předchozím vztahu s mistrem inženýrem, takže jsem jen uzavřela kruh. Ale nezapomínejte, karma is a bitch.

quotes.com
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama