Podělanej kšeft

8. listopadu 2016 v 23:54 | trideci |  Příběhy
Středa večer

Jacob seděl ve svém potemnělém bytě. Jediným zdrojem světla byla holá žárovka osamoceně visící v kuchyňském koutě. Přemýšlel nad tím, jak se dostal do situace, ve které se právě nacházel. Byl v hajzlu. Tonymu dlužil přes sto litrů a netušil, kde je sebere. Brenda s ním nemluvila od té doby, co ho viděla ošmatávat čtyřky blond servírky z The Baru. Aby toho nebylo málo, Tyvíškdo mu už patnáctkrát volal a chtěl vědet, jak dopadnul TEN job. Dopadnul úplně na hovno.

Jacob dostal jednoduchý úkol. Vyzvednout jednu tašku v jedný zastavárně. Jenomže se to posralo. Mohl to tušit. Protože prachy, který měl za tuhle službičku dostat, úplně neodpovídaly běžný částce. Ale protože dlužil Tonymu sto litrů, řekl si, že touhle službičkou značnou část smázne.

Středa ráno

Jacob přijel k zastavárně, motor auta nechal běžet, vešel dovnitř, vetešníkovi oznámil, že jde pro TU tašku a zapálil si cigáro. Vetešník zašel za korálkový závěs do zadní části krámu a chvíli něco štrachal. Pak po Jacobovi hodil tašku o rozměru palubního zavazadla. Teda Jacob si myslel, že takhle nějak je velký palubní zavazadlo. Vědět jistě to nemohl, protože nikdy nikam neletěl. Maximálně jel vlakem na venkov k tetičce May na letní prázdniny.

Už chtěl opustit krám, nasednout do auta a v klidu zase odjet, když dovnitř vrthli dva chlápci s kuklama na hlavě a bouchačkama v ruce.
"Všechny prachy a zlato kurva sem a hned!", zařvali a hodili po vetešníkovi prázdnou igelitovou tašku. Ten s ledovým klidem dál v pravém koutku přežvykoval párátko, pomalu si vzal od neohlášené návštěvy tašku a začal ji plnit penězi z pokladny.
"Dělej dědku kurva nebo ti ustřelim tu tvojí podělanou palici", řval jeden z kumpánů, zatímco druhý monitoroval situaci u dvěří.
Jacob stál nehnutě v rohu místnosti, v ruce držel TU tašku a ani nemukal. Do týdle šlamastiky se nechtěl motat.
"Hej ty", zařval na Jacoba ten, co hlídal u dveří, "co to máš v tý tašce?!".

Jacob neochotně zvedl levou ruku s taškou, pravou sáhnul do kapsy, kde měl teď už odjištěnou zbraň a pomalu se přibližoval k jednomu z chlápků. Když byl dost blízko, aby toho většího odzbrojil, vytáhnul dědula z pod pultu svojí bouchačku a začal na ty dva debily, který mu právě vykrádali jeho kšeft, bez lítosti střílet. Bohužel byl už slepej jak patrona a netrefil se ani jednou. Ti dva se podělali do trenek a začali zdrhat. Mezitím stihnul ten větší ještě Jacobovi vyškubnout TU tašku. Jacob neváhal a začal taky střílet. Nevědel sice, co v tašce je, ale když za její vyzvednutí měl dostat takovej balík, asi to bude něco extra. Trefil toho blíž do zadku a toho u dveří do nohy, když zdrhali.
"KURVA, KURVA, KURVA, podělaný kreténi", začal nadávat Jacob a rozběhnul se za nima. Jenomže chlápcci se asi probrali ze šoku a začali se krýt palbou. Potom naskočili na motorku, kterou měli zaparkovanou před kšeftem a odjeli. V tom zmatku nevzali sice nic z vetešnictví, ale odjeli s TOU taškou.
Protože střelba mohla vyvolat nežádoucí pozornost, Jacob okamžitě nastoupil do auta a nenápadně odjel. Starej Vetešník zase nacpal dolarovky zpátky do kasy a svojí kámošku Betty s upilovanou hlavní pod pult.
"Ten kluk je teď asi pěkně v hajzlu", pomyslel si a jal se všímat si svýho.

Středa večer

Buck a Harry dřepěli ve staré nádražní hale a přemítali, co se posralo.
"Harry, ty kreténe, ty si měl obhlídnout terén. Jak to, že sis nevšimnul, že před krámem stojí nastartovaný prázdný auto."
"Sorry Bucku, já nechtěl. Víš, že když jsem nervózní, tak dělám chyby. A teď jsem byl sakra nervózní. Vetešnictví jsem ještě nikdy nevykrad."
"To máš pravdu Harry, ty kokote jeden vymaštěnej. To si teda nevykrad. Protože ten starej dědek tam nebyl sám. A i kdyby byl, stejně by nás tou svojí bouchačkou oba odkrágloval. Měli jsme kurva štestí."
"Promiň Bucku, já vážně nechtěl."
Buck si ještě jednou povzdechl a musel si poposednout, protože ho pekelně bolela rána na zadku. Ten druhej týpek ze zastavárny ho trefil. Harryho trefil do nohy, ale oba více méně škrábnul. Což je divný, protože byli dost blízko. A tenhle nevypadal jako špatnej střelec. Jenomže Harry je retard. Už když se narodil, chtěl ho Buck v noci udusit. Jenže jejich máma na to vždycky přišla a Bucka seřezala. Pak máma umřela a Buck se musel o Harryho starat sám. Do týhle akce ho ale brát neměl.
"Hej Bucku", ozval se připitomnělým hlasem Harry, "co budeme dělat s tou taškou?".
"To nevim Harry, to teda fakt kurva nevim", zaklel Buck a zapálil si ten den už asi třicátý cigáro.

Čtvrtek ráno

Jacoba probralo ze spánku bušení na dveře. Zjistil, že venku už je světlo a při vstávání zavadil o lahve od piva, které se válely vedle sedačky.
"Kdo je to?!" zařval z bezpečné vzdálenosti od dveří.
"Ty víš kdo, Jacobe, neser mě a otevři ty dveře nebo je budu muset vykopnout", ozval se Tonyho hlas.
Jacob neochotně odemkl. Tony vešel dovnitř, jeho špičaté kovbojské boty cvakaly na holé dřevěné podlaze.
"Prej si to včera pěkně posral, takhle mi ty prachy jen tak nevrátíš. A teď máš navíc u Tyvíškoho pěknej průser. Víš vůbec, co v TÝ tašce bylo?!", spustil Tony monlog.
Jacob se sehnul do lednice pro lahváče k snídani. Nabídnul i Tonymu, ale ten neměl náladu ani chuť.
"Dělej, jedeš se mnou za NÍM, pěkně mu to vysvětlíš", nenechal se Tony odbýt.
"Proč já se s tebou ještě vůbec bavim?!" postěžoval si Jacob a neochotně se začal oblíkat.
"Protože mi dlužíš prachy a víš, že jsem tak hodnej a neuříznu ti jeden prst za každej den navíc, kdy mi je budeš dál dlužit", osvětlil už tak jasnou situaci Tony.
"Já vim, já vim, k Jimmymu ze základky si tak hodnej nebyl a jeden prst si mu usek a pak ti hned zaplatil. Ale my jsme kámoši viď, Tony?" dodal otráveně naučenou frázi Jake.

Čtvrtek poledne

Tyvíškdo měl svojí kancelářičku v prvním patře hned nad masnou. Říkalo se, že kdo se MU znelíbí, skončí dole na pultě, jako výběrový vepřový. A Jake vážně něchtěl skončit jako výběrový vepřový.
"Jacobe, synu", uvítal ho Tyvíškdo, "včera si to pěkně podělal, ale já těmám rád. Já ti dám druhou šanci" dokončil Boss myšlenku.
Tony zatím čekal u recepce, kde dělal cukrbliky na šéfovu sekretářku. Zdviženým prostředíkem mu dala jasně najevo její sympatie.
Jacob měl pěkně stažený půlky a modlil se, aby neskončil pod Řezníkovou kudlou.
"Šéfe a můžu se zeptat", odhodlával se k otázce Jake, "co přesně bylo v TÝ tašce?".
Boss se začal smát, naposledy potáhnul z doutníku, načež vyfoukl kouř, a kus rožhaveného tabáku típnul do těžkého skleněného popelínku na stole.
"Ale Jacobe, to už je teď jedno. Jestli mi tu tašku do 24hodin nepřineseš, bude v ní tvoje hlava. A teď vypadni."
Jacob prosvištěl kolem Tonyho rychlostí blesku, ten se naposledy kouknul na kozy tý fešný sekretářky a vyběhnul za kámošem.

--------------
Mezitím v opuštěné nádrážní hale


Buck a Harry se probrali z alkoholového opojení. Kromě pivek padlo i několik lahví tvrdýho.
Večer padlo taky rozhodnutí, že tašku prostě vezmou a vrátěj jí do tý zastavárny. Pěkně projedou rychle na motorce kolem, tašku hodí ke vchodu a budou dělat, že nic neviděli. S tím, co bylo uvnitř, totiž tihle dva nechtěli mít nic společnýho.
Na dva zlodějíčky, jako jsou velkej Buck a retardovanej Harry bylo tohle moc. Neměli ani ty správný kontakty. A i kdyby je měli, jejich mozková kapacita by nestačilo na to, aby je správně využili. Vykrást benzínku možná, ale vydírat někoho takovým materiálem, na to byli hoši z nádražní haly krátký.
"Bucku?", ozval se Harry, "co kdybysme tu tašku prostě položili do jednoho z těch prázdnejch vagonů a nechali to osudu? Víš, jako tenkrát, když jsme přepadli tu starou paní, a protože jsme jí nechtěli ublížit, tak jsme jí zavázali oči a nechali jí běžet po chodníku směrem k obchoďáku, kde jí někdo určitě pomoh."
"Harry, já vim, že jsi skoro debilní, a teď to nemyslim jak urážku, ale jako diagnózu, ale tohle není stará bába před sámoškou", rozčílil se Buck.
"Tohle je kurva hnus, to, co je v TÝ tašce." Buck se zamyšleně procházel po prázdné hale a jeho kroky se s duněním rozléhaly.
"Víš ty co Harry, on to není možná až tak špatnej nápad. Když bysme se vrátili do tý vetešárny, dědek by nás moh poznat a ještě by zavolal poldy. Prostě tu tašku někde zahodíme a budeme dělat, že jsme nic neviděli", odsouhlasil nakonec Buck bratrův plán.

Čtvrtek odpoledne


"Tak jsem se trochu poptal kluků po vokolí a říkali mi, že popis těch dvou, co tě vobrali vo tašku by moh sedět na dva týpky, co dělaj takový menší vloupačky. Zatim jenom starý báby a sámošky, ale je možný, že zkusili něco většího", vyložil Tony poznatky za posledních pár hodin.
Jacobovi to moc nepomohlo, žádný takový bratry neznal, asi to byly malý ryby.
"Zajedeme do The Baru, tam by se mohl najít někdo, kdo bude vědet", dodal Jake.
"Ty chceš zase dostat přes hubu vod starý", vysmál se Tony kámošovi.
"Tak za prvý, nedostal jsem přes hubu a za druhý neni to moje stará, Brendu jenom šukám, jasný?", rozčílil se Jacob.

--------------
Cesta do The Baru se vyplatila. Servírka se čtyřkama sice zrovna neměla šichtu, ale za barem byla jiná kost, která se vyznala. Říkala, že ti dva by mohli bejt tlustej Buck a retardovanej Harry, bráchové. Říká se, že dělaj spíš malý věci jako benzínky a tak, ale taky, že zkusili vybrat nedávno jednu zastavárnu a nějak se to posralo
"Jo, to se teda posralo", přitakal Jake.
Sexy barmanka ještě dodala, že prej přebejvaj ve starý nádražní hale na konci města. Její kámoška chodila s klukem, kterej vozí pizzu a nějaký dva divný týpci, asi buzny nebo co, si tam pravidelně objednávali.
Nechali barmance štedrý dýžko a vyrazili k hale.


Tony s Jakem zaparkovali asi sto metrů před halou a zbytek došli pěšky, nechtěli kořist vyplašit.
S odjištěnýma bouchačkama v kapsách pomalu našlapovali přes ztrouchnivělý pražce a hledali, kudy se do haly leze.
Podle zápachu brzy našli zadní vchod s narvanýma popelnicema. Jejich obsah tvořily především flašky od chlastu a obaly od pizzy. Bingo. Díky pěkná barmanko.
"Co uděláme, až je tam najdeme, nechceme je přeci zastřelit?", pošeptal Jake.
"Kámo, tohle je tvoje akce, tys to posral a já jsem tady nevim proč s tebou", odpověděl Tony.
"Fajn, využijeme moment překvapení, naženeme je někam do rohu, sebreme tašku, svážeme je a táhneme pryč", vymyslel geniální plán Jacob.
V tom se s rachocením otevřely dveře a vyšel zřejmě retardovanej Harry v umaštěným nátělníku a trenkách s pytlem odpadků v ruce.
"Ani se nehni", zařval na něj Jake. Harry začal zdrhat.
"Ten chlap je fakt retard", pomyslel si Tony a vydal se za ním.

Moment překvapení byl v hajzlu, ale ukázalo se, že Harry byl "doma" sám. Než semu povedlo najít kalhoty a bouchačku, stál mu Tony za zády a hlaveň Coltu mačkal proti jeho temeni.
"Tak kde je kurva ta taška", začal řvát Jake. Harry se strachy málem pochcal, začal bulet a mezi vzlykama řekl, že s ní brácha někam odjel, aby se jí zbavil.
Jake neměl rád násilí, a tak Harryho přivázal ke starému ocelovému potrubí a šel tuhle špinavou díru sám obhlídnout.
Po tašce ani tlustýmu Buckovi ani stopy. Harry nekecal. Dokonce se fakt pochcal. Nechali ho tam přivázanýho a odjeli.

Čtvrtek večer

Jacob s Tonym projeli skoro celý město, ale tlustýho Bucka nikde nepotkali. Pár lidí ho vidělo kolem poledne u řeky, ale moc důvěryhodný zdroje to nebyly. Šlapky a jejich pasáci, a taky nějakej dealer, co prodává říznutej koks před školou bohatejm smradům. Zato potkali Brendu. Už nebyla na Jacoba tolik naštvaná, ale teď byla spíš uražená, jak mu sama řekla. A uražená ženská, to je horší průser, než ztracená taška s bůhví čím. Tony se snažil situaci trochu vyžehlit, jednak chtěl co nejdřív najít tu podělanou tašku a jednak potřeboval, aby se Jake nerozptyloval s nějakou píčou.
Brenda jim nakonec byla užitečnější než si původně mysleli. Prozradila jim totiž, že její kámoška Penny, která šlape na bulváru, viděla asi před hodinou tlustýho Bucka i s bráchou u Chcíplýho kojota. Vyprávěli tam prej, že podělali jeden kšeft, ale už je to všechno vyřešený. A taky se prej říká, že má Jake průser a Tony to za něj žehlí.
Tony už jí měl plný zuby, a tak jí poslal zase šlapat na její plácek.

"Kámo, tohle sami nedáme, a Tyvíškdo nám teď kluky na pomoc nepošle, v tomhle jedem sami", shrnul situaci Tony.
Jacob přitakal a navrhnul, že počkají, až bráchové půjdou domů a počkají si na ně. U Kojota by mohlo být totiž sakra horko, obzvlášť jestli tam Buck a Harry budou mít podobně natvrdlý kámoše.

Pátek nad ránem

Jacob držel stráž a Tony hlasitě chrápal na sedadle spolujezdce. Do předání tašky Bosoovi zbývalo necelých 10hodin a Jake neměl v ruce nic, kromě svýho věrnýho kámoše Glocka.
Bráchové byli v docela dobrý náladě na to, že podělali kšeft. Kolem třetí ráno se začal bar vyprazďnovat, obsluha tady nebyla zdaleka tak pěkná jako v The Baru, ale zato měla svaly a uměla si sjednat pořádek. Když se to vevnitř začalo rvát, všechny do jednoho vyházeli a nálevnu zavřeli.
Tohle byla jejich příležitost. Jacob probudil Tonyho a pomalu se rozjel za Buckem a Tonym.
Měli slušně nakoupýno, přesto dokázali jet docela rychle a nevysekat se v první zatáčce.
Tony s Jakem počkali, až bráchové zalezou do haly a budou se chystat spát.
Opět chtěli využít moment překvapení, tentokrát už to musí vyjít.
Když je Harry znovu uviděl, nezmohl se ani na slovo. Buck stihnul hrábnout po zbrani, ale Tony byl rychlejší, vykopnul mu jeho bouchačku z ruky a nasměroval ho pěkně k potrubí, které jeho brácha už tak důvěrně znal.

"Tak KDE JE TA TAŠKA", začal z lehka Jacob, "nemám na vás, vy zmrdi, celou noc."
Harry se skoro zhroutil a Buck dělal, že neslyšel.
"Kde je ta taška, ptal se kámoš", zopakoval Tony a namířil Buckovi do rozkroku.
"Žádnou zkurvenou tašku nemáme, zahodil jsem jí do hajzlu, nechci s těma prasárnama mít nic společnýho!", začal řvát Buck.
"Ten podělanej kretén, hodil tu podělanou tašku do hajzlu, slyšel jsi Jakeu?" pronesl Tony rádoby pobaveným tónem.
Tonymu došla trpělivost. Věděl, že on má na svědomí celou tuhle podělanou situaci. On totiž doporučil Bossovi Jakea na tenhle kšeft, protože mu chtěl pomoct. A teď je stejně v prdeli jako Jake. Možná ještě víc. Protože Jake ani neví, co v Tý tašce je. A až Boss zjistí, že ta taška si plave někde v podělaný řece, rovnou je oba zastřelí a budou plavat taky.
Jacob se snažil z tlusťocha vytáhnout, kde přesně tašku zahodil. Ten se pod pohrůžkou a reálnou možností, že přijde o svoje nádobíčko nechal slyšet, že tašku zahodil do vody kousek od tý základky pro zbohatlický děcka. Takže šlapky nekecaly, vážně tam byl.

Jak už bylo v týhle hale zvykem, zůstali její obyvatelé po odchodu Jakea a Tonyho přivázaný u starýho potrubí.
Jako pojistku si bratry takto zvěčnili, aby měli jistotu, že nikde nebudou kecat.
Tony navrhoval, že je oba nechaj za živa zalejt betonem do budovy banky, kterou staví v centru, že jeho kámoš Ted tam jezdí s míchačkou, protože viděli, co je v tý tašce. Ale Jake to smetl ze stolu, že s tím nechce mít společnýho.
Tohle byly malý ryby a kdyby chtěly mluvit, už by to udělali.

Pátek ráno

Jake s Tonym už tři hodiny popojížděli po proudu řeky a hledali TU podělanou tašku.
"Hej Tony, nechceš mi už konečně říct, co v tý tašce je, ať vim, kvůli čemu za chvíli zdechnu?", nadhodil Jake, když se prodili po kolena ve studený vodě a prohledávali jednu ze zátok, kde se mohla taška zaseknout.

"Když jí najdeme, bude lepší, když to vědet nebudeš", opáčil starostlivě Tony.
"Kurva Tony neser. Na druhou stranu, když jí nenajdeme, už bude jedno, že ti dlužim těch sto litrů", snažil se zlehčit situaci Jake.
V tu chvíli zahlídli černou věc o velikosti příručního zavazadla na druhé straně koryta. Jelikož Tony neuměl plavat a už tak bylo k podivu, že do vody vůbec vlezl, musel se tam vydat Jake. Beztak to byl jeho průser.
Když doplaval v ledový vodě až k věci, která vypadala jako TA taška, zjistil, že to sice je TA taška, ale že je prázdná.
"Tak teď jsem teprve v hajzlu", pomyslel si a chvíli vážně přemýšlel o tom, že se radši utopí.

Pátek poledne

Mokrý a promrzlí došli do šéfovy kanceláře. Tony už v duchu viděl, jak jeho hlava leží vedle prasečí, dole u Řezníka na pultu. Jake držel v ruce prázdnou tašku a docela smířeně vešel do Bossovy kanceláře.
Na tváři Tyvíškoho se zračil zvláštní úsměv. Poslal svojí hlídku ven, aby měl s Tonym a Jakem trochu soukromí.
"Tohle bude zlý", říkali si oba v duchu.
"Pánové posaďte se, přeci tady nebudete takhle postávat", vybídnul je Boss. "Vidím, že mi nesete mojí tašku", pokračoval v monlogu.
"No víte šéfe", začal koktat Tony.. "šéfe my to podělali", dokončil větu Jake.

Boss dávno samozřejmě věděl, že to posrali, proto to byl taky Boss. Nebo taky Tyvíškdo, jak mu říkali ti, kdo se ho opravdu báli. Tonyho s Jakem měl obzvlášť v oblibě, přesto, že nebyli jeho synové ani jinak pokrevně příbuzní.
Našel je na ulici jako dva puberťáky, co se potulovali a nevěděli do čeho píchnout. Vzal je k sobě pod křídla a po tom, co se trochu zaučili, nechal je dělat i důležitější věci. Sem tam něco posrali, ale to už se tak stává. Boss byl hlava gangu dost dlouho na to, aby věděl, že věci se někdy poserou. A taky věděl, že nad těmhale klukama musel držet ruku sám anděl strážnej. Protože i když to totálně podělali, mohl ze šuplíku vytáhnout obsah tašky, kterou Jake rezignovaně držel v ruce.
Jake ani Tony nechápali, jak je to možný. Jake vlastně ani nevědel, co to je, ale když viděl, jak se Tonymu ulevilo, málem se štěstím rozbrečel.
Boss tady nebyl od žádnýho dlouhýho vysvtělování, prostě je oba poslal domu s tím, že je nechce hodně dlouho vidět.
A až je bude chtít vidět, tak se do včas dozví.

Pátek ráno

Řezník nebyl jenom řezník, ale hlavně Bossův "uklízeč", kterej vážně porcoval lidi. Byl obrovskej a zrzavej. Kromě porcování masa a lidí, což je technicky vzato taky maso, Řezník rád rybařil. Jelikož byl zvyklej do kšeftu vstávat brzo, nedělalo mu problém vstávat ani na ryby. Dneska byl pátek a měl volno.
Dal si budíka na půl čtvrtou, sbalil si rybářský nádobíčko, navlíknul prsačky, do kterejch by se vešel takovej celej Tony i s jeho kovbojskejma botama a vyrazil na řeku. Měl svoje oblíbený místo v zátoce, kde nebyl moc silnej proud, ale všechny ryby tudy musely jednou zákonitě proplavat. To bylo jeho heslo. A ne vždycky rybama myslel jenom ty s ploutvema a šupinama. Jakože ne vždycky porcoval jenom vepřový.

V pátek nad ránem se tak těšil, že si v klidu zarybaří. Připravil si prut a návnadu, nadhodil si, a nejdnou uviděl ve vodě plavat něco o velikosti příručního zavazadla. Jelikož byl Řezník fakt vysokej, dokázal dojít skoro do půlky koryta, aniž by musel plavat.
"No to mě poser" zaklel nahlas, a to Řezník moc často nekleje, "to je šéfova taška".
Protože věděl, že šéf se po týhle věci shání, vybral její obsah a tašku nechal radši plavat.
Zase si zabalil celou výbavičku, všechno naložil do auta, svlíknul si prsačky a vyrazil za Bossem do kanclu.

Když vyjel od řeky na hlavní silnici, zahlédl známé auto zaparkované u břehu a dvě osoby brodící se po kolena ve vodě.
Jedna z nich držela v ruce červený kovbojský kozačky.

"Máte kliku, tentokrát u mě na pultu neskončíte" pomyslel si Řezník, ušklíbnul se a vydal se směrem do centra, kde byl jeho kšeft a nad ním Bossova kancelář.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 stuprum stuprum | Web | 9. listopadu 2016 v 1:47 | Reagovat

Řezník, co rád rybaří, střílení do zadku. To je fakt psycho. :)

2 she-keeps she-keeps | E-mail | Web | 11. listopadu 2016 v 18:47 | Reagovat

To je Tarantino se špetkou Johna Steinbecka. Dovolím si přidat tvou povídku do výběru na téma týdne.

3 trideci trideci | 12. listopadu 2016 v 11:07 | Reagovat

[2]: :D tak to je super, diky :)

4 ┼Lady de Vampire Victoria┼ ┼Lady de Vampire Victoria┼ | Web | 25. listopadu 2016 v 15:48 | Reagovat

Krásně vtipné

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama